Po 163 dnech svého působení zde na blogu jsem se rozhodla, že je čas přesunout vše na novou doménu a spojit tak taktéž mé dva původní blogy. Nyní mi již jako úvahový i povídkový blog dohromady bude sloužit ten, na nové adrese: vera-nike.pise.cz.

Vēra Nīkē, 16. 1. 2014

Zvláštnosti všedního života

29. srpna 2013 v 7:02 | VĒRA NĪKĒ |  Cogito ergo sum

27. 9. 2013 (23:45 - 23:55); 29. 9. 2013 (6:37 - 6:45)



Před pouhou chvílí jsem si jednoduše vzala tempery, štětec, paletu a šla do koupelny a bez toho, abych věděla, co vlastně kreslím, jsem si rudočerně nakreslila na horní část levé ruky nakreslila rudočerný Ankh, a na ruku pouze zvláštní směsici čar pouze rudou barvou. Opravdu netuším, odkud se vzala ta pohnutka, ale tím prvním, co mě napadlo je, že ta kresba na ruce má znamenat, že každý si uvědomujeme nějakým způsobem jednu stranu existence (ruky), ve které jsou 4 elementy (oheň, voda, země, vzduch), avšak když otevřeme naše oči pořádně a nebudeme se dívat jen zrakem, ale všemi smysly a naším cítěním, pak zjistíme taktéž to, že je element pátý a celá druha strana onoho světa. V každém případě, znaky mám vyfotografované (alespoň tím mobilem), takže budu mít v každém případě možnost ještě se nad tím zamyslet, teď je však již má mysl unavená a proto přemýšlení raději nechám na ráno.

Včerejšek byl velice zajímavý. A dnešek opět vypadá zajímavě. No, jednoduše můj život je poslední dobou jedna šílenost za druhou…
V každém případě, včera jsme byli na nákupech (nutné zlo), Iva šla na kontrolu k doktorce, kvůli tomu svému pádu do sklepa a rozštípnuté ruce, a skončili jsme u Lucky, Reňovy manželky a maminky od malé Mii. A Mie rostou zoubky, takže obvykle smějící se dítě od rána do večera dneska plakalo, plakalo a plakalo. A tak jsem chtěla zkusit opět trochu pomoci s energií, ale ouva! Na chvíli to sice fungovalo, avšak nakonec se mi to nějak vymklo z ruky a já si odnášela bolest hlavy a totální vyčerpání a navíc, Miiny zoubky opět začaly pobolívat. No, jednoduše chyba lávky, na tohle nemám. Avšak alespoň budu zkoumat, co a jak jsem pokazila, či zda to bylo jen nedostatečným proudem energie z Vesmíru.
Dnešní ráno pak je zajímavé proto, že jednoduše jsem včera (tedy dneska) večer šla spát kolem půl druhé… a dneska se vzbudím v šest a jsem vyspaná! Naprosto, po dlouhé době odpočinutá. A to obvykle vstávám jen s nechutí a to po devíti až jedenácti hodinách. Iva tvrdí, že jsem přespaná, takže nevím. Ač přes prázdniny jsem už jednou či dvakrát spát nešla a opravdu se mi pak spát nechtělo až do dalšího večera. Organismus si prostě dělá, co chce.

No nic, ale vrhnu se asi do Prokletí Bílých Vlků, abych se nějak zaměstnala, než se probudí otec a bude se divit: "Ty ses už vynořila?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama