Po 163 dnech svého působení zde na blogu jsem se rozhodla, že je čas přesunout vše na novou doménu a spojit tak taktéž mé dva původní blogy. Nyní mi již jako úvahový i povídkový blog dohromady bude sloužit ten, na nové adrese: vera-nike.pise.cz.

Vēra Nīkē, 16. 1. 2014

Pějte ódy náhodám...

24. prosince 2013 v 11:59 | Vēra Nīkē

24. 12. 2013 (11:28 - 11:46)

Mé aktuální energetické rozpoložení je velmi konstruktivní, dalo by se říci. Ač na druhou stranu se cítím velmi zahanbena tím, že mi daná fakta nedošla již dříve.
Jen tak mimochodem, ty postavičky jsem tvořila během minulých dvou dní. Obě jsou z juty a tvořeny jen obyčejnými uzly. Ta menší vpravo je můj druhý výrvor, který jsem takto vytvořila, svým způsobem z vznikl takový kočkodlak (ouška na hlavě a ocásek). Azurka, ta větší vlevo, byla pak vytvořena teprve včera, a ač se mi tolik nelíbí jako malá kočkodlačice Pomněnka, tak stejně alespoň ten culíček se mi celkem povedl - pochválit se musím, nikdo to za mě neudělá.

O čemže to mluvím? No, o Vánocích, samozřejmě. Již nějakou dobu jsem se ptala: "Co bylo před Vánoci? Proč vlastně Křesťané zvolili za datum narození Ježíše Krista zrovna 24. prosinec?" Mé pochybnosti o tom, že by to tak bylo reálně, se zvýšily zvláště ve chvíli, kdy jsem zaslechla ve zprávách o sněhu v Izraeli. Vždyť v době před dvěma tisíci lety bylo podnebí jistě ještě chladnější, než je nyní.
A konečně mi to docvaklo až dnes. Jen chvíli před samotným Božím hodem vánočním. Vždyť vlastně teprve nedávno se oslavoval Yule ("kolo"), jak příhodně podobný křesťanský svátek. Nejtemnější období roku, kdy však zároveň - ve shodě s Křesťanskými zvyky - narodí Trojné bohyni, syn, který se má stát budoucím Rohatým bohem, nastupujíc na místo svého otce.
A mě tak jednoduchá věc tak dlouho vrtala hlavou… občas se člověk snaží najít, stále hledá a hledá, ptá se a vyptává, a nakonec až ve chvíli, kdy to vzdá s tím, že nejspíše prostě informace nesežene, mu spadnou do klína, tak, jako to právě provedly mě.
V každém případě, tento článek nemá být ani tak uvažováním nad náhodami v době sváteční, jako přání všem, kdož se rozhodli číst tento článek a proto se vrhnu již na to přáníčko, abych zase neskončila s tím, že budu jen povídat o zbytečnostech bez smyslu a bez rozmyslu:

Jsou tu zase Vánoce,
a tak opět po roce,
rodina se celá sejde,
tak si jen to štěstí přejme.

Brzy přijde Nový rok,
chybí nám jen k němu krok.
Zapomeňme všechny křivdy,
hádky nechejme na jindy.

Vždyť co je víc, než když rodina,
láskou a štěstím oplývá.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Betty Betty | Web | 29. prosince 2013 v 11:24 | Reagovat

hezká básnička :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama